znalec, -lce m. (znalkyně, -ě ž., 2. mn. -yň, -yní) kdo zná něco jako odborník n. ze zkušenosti, kdo dovede něco odborně posoudit: techničtí znalci; z. ve svém oboru odborník, specialista; zasvěcený z. moderní literatury; z. malby; z. písma; z. léčivých bylin; náš učitel je dobrý z. lidských povah; práv. osoba, kt. při úředním n. soudním řízení podává odborný posudek: stálý soudní z.; — v. též neznalec