zobák, -u m. (6. mn. -cích) 1. vyčnívající část ptačí hlavy, tvořená protáhlými bezzubými čelistmi s rohovitým povlakem: ostrý, špičatý z.; rovný, zahnutý, křivý, široký z.; kuželovitý z. vrabce; zakřivený z. orla; otvírat, zavírat z.; klovat z-em; chytat (potravu, hmyz) do z-u; čáp klapl z-em 2. zhrub. ústa 1: zprav. v ob. frazeologizovaných spoj. mluv, jak ti z. narost otevřeně, bez zábran, přirozeně; držet z. mlčet; nesmět ani z. otevřít promluvit, ozvat se; celý den z. nezavře stále má co povídat 3. zhrub. nos 1: vrazit mu (tulákovi) jednu do z-u (Poláč.) 4. špičatá, protáhlá, prodloužená část něčeho připomínající zobák; zobec 3: z-y lodí přídě, zádě; z. krumpáče (Konr.); z-y na střevících dlouhé zahnuté špice oblíbené v 14. a 15. stol.; → zdrob. zobáček v. t.