zvědavost

, -i ž. 1. vlastnost toho, kdo (n. co) je zvědavý: hořet z-í; ukojit svou z.; – poněk. zast. dětská …

zvědavý

příd. 1. takový, kt. se rád dozvídá to, co se ho přímo netýká; svědčící o zvědavosti: nadmíru z-é so…