citlivý příd. 1. schopný rychle přijímat i jemné vnější popudy a reagovat na ně; senzibilní, vnímavý: c-é ucho, oko; c. zrak, sluch bystrý; c. posluchač, pozorovatel; mít c-ou kůži na rukou choulostivou; c-é ruce žen jemné; c. pracovník, hráč, básník mající jemné porozumění pro svůj obor; tech. c. přístroj; fyz. c-é váhy, c-é měření zachycující i nepatrné rozdíly; fot. c. materiál (papír, film, deska) reagující na světlo; ekon. c-á cena podléhající hospodářským změnám 2. snadno přístupný n. podléhající citům, dojmům; jemně cítící: c. člověk; c-é srdce; c-á duše, povaha; c-á fantazie; c-á nálada; c-é svědomí; c-é dítě jehož se vše dotkne, lítostivé 3. poněk. zast. nepříjemně, bolestně pociťovaný; citelný: byl dosti c. mrazík (Jir.); jeden z nejcitlivějších trestů (Ner.); c-é místo při doteku bolestivé, přen. kritické; hud. c. tón sedmý stupeň stupnice směřující zjevně k svrchní oktávě; přísl. citlivě: c. reagovat na zimu; c. pracovat, tvořit, hrát jemně, s citem; c. něco zkoumat pozorně, jemně; c. naladěný citům přístupně; chovat se k lidem c. soucitně, vlídně; – zast. vzduch c. studil (Herrm.) citelně, značně; podst. k 1 citlivost, -i ž. senzibilita, vnímavost: c. organismu; ženská c.; c. svědomí; chorobná c.; tech. c. přístroje; fyz. c. vah; fot. c. fotografických desek, emulze; bot. c. rostlin na světlo; zdrob. citlivůstka v. t.