ponésti dok. (1. j. -nesu, rozk. -nes, min. -nesl, trp. -nesen) řidč. (co) nesením (zvl. ve výši, do výše) přiblížit: (bonbón) byla až k rtům ponesla (Zey.); *ponésti se dok. lehce se vznést: malá ruka ponesla se k čelu (A. Mrš.) ○ předp. po-; ned. ponášeti, p. se; ponesu, ponesu se ned. bud. k nésti, nésti se (v. po- III 1); pones ned. rozk. k nésti (v. po- III 2) (vedle nes)