úroveň, -vně ž. 1. myšlená rovina vedená vodorovně ve výši něčeho, výšková hladina; nivó 1: byty pod ú-í chodníku; most 4 m vysoko nad ú-í silnice; půda klesá pod ú. mořské hladiny; stav. ú. silničního povrchu; přejezd v ú-i; ú. stavby; voj. ú. ústí vodorovná rovina proložená středem ústí hlavně; les. korunová ú. horní zvlněná plocha tvořená vrcholky korun stromů 2. dosažený n. příslušný stupeň, výše, míra vycházející z urč. hodnocení: kulturní, společenská ú. nivó 2; zvýšení, snížení životní ú-ě; udržovat mzdy na nízké ú-i; cenová ú. hladina; umělecká ú.; všechny básně (sbírky) nemají stejnou ú.; pěvec světové ú-ě; utkání mělo slabou ú.; to je pod jeho ú., ú-í neodpovídá jeho postavení, významu ap.; klesnout na ú. zvířete; publ. konference na nejvyšší ú-i za účasti vedoucích osobností, např. hlav států ap.; voj. ú. radiace intenzita záření gama za jednotku času; fyz., elektr., sděl. tech. ú. hluku, šumu, signálu, napětí