útočník, -a m. (6. mn. -cích) (útočnice, -e ž. řidč.) 1. kdo podniká vojenský útok; agresor: nacistický ú.; imperialističtí ú-ci; odrazit vpád ú-a 2. vůbec kdo náhle, nečekaně, zákeřně napadá (jinak než vojensky): proudy demonstrujících ú-ů; sport. (v kolektivních hrách) hráč útoku (ve význ. 4), útočné řady: střední, křídelní ú. (fotbalového mužstva)