činný příd. 1. vykonávající práci, funkci, službu, povolání ap.; aktivní: literárně, vědecky č.; č. ve výrobě; horlivě č. agilní; výdělečně č.; č. člen spolku (op. přispívající); jaz. č. rod (op. trpný); veř. spr. být v č-é službě; geol. č-á sopka (op. vyhaslá) 2. kniž. projevující se horlivou činností; pracovitý, podnikavý, přičinlivý, čilý, živý: žít č-m životem; č. společník; č-á spolupráce; přísl. činně: č. se účastnit