šukat ned. ob. expr. 1. pohybovat se (ve význ. 1), těkat z místa na místo: š. po pokoji drobnými kroky; š. kolem kamen 2. (~; co) vykonávat (zprav. drobné) práce: když neměla (babička) v domácnosti co š., seděla ve své sedničce (Něm.); ve statcích práce odpočívala, ledaže tak po dvorech ledacos šukali (Třeb.) kutili; šukání bylo dost, ale byl zvyklý pracovat (Herrm.) 3. řidč. (kde) hledat 1: š. na stole (Staš.) 4. (co; ~) (v dětské hře) šoupat (kuličky n. fazole), cvrnkat 2: důlek na šukání ○ předp. po-, pro-, vy-; nás. šukávat; dok. šuknout, š. se