Sedmihradsko, -a s., Sedmihrady, -hrad m. pomn. sz. část Rumunska; Transylvánie; hist. (v 16. – 17. stol.) samostatné knížectví, později spojené s habsburskou monarchií; Sedmihraďan, -a m. (1. mn. -é) (Sedmihraďanka, -y ž.); sedmihradský příd.: hist. s. vévoda, kníže; zeměd. s-é holokrčky odrůda slepic (pův. ze Sedmihradska); bot. hrachor s.