bubnovati ned. 1. tlouci na buben: b. do kroku; b. na poplach; přen. b. něco (do světa) rozhlašovat, šířit; b. proti někomu vyzývat k útoku na někoho, k odporu proti někomu 2. vydávat zvuky podobné úderům na buben: b. prsty po stole, na stole, do stolu klepat, ťukat; déšť bubnuje do oken, do střechy; srdce bubnuje silně buší; krev bubnuje ve spáncích prudce tepe ○ předp. od-, roz- se, s-, vy-, z-, za-; → nás. bubnovávati ○ předp. v. bubnovati kromě roz- se, za-