bulík, -a m. (6. mn. -cích) (z něm.) 1. mladý vůl; volek: b. a jalůvka; ob. expr. stojí tu jako b. hloupě; nedovede se vhodně chovat, mluvit; věšet někomu b-a (b-y) na nos balamutit ho 2. ob. expr. hlupák: myslí si, že jsme b-ci; expr. zdrob. bulíček, -čka m. (mn. 1. -čci, -čkové, 6. -čcích)