cedník, -u m. (6. mn. -cích) kuchyňské náčiní s otvory, propouštějící tekutinu a zachycující pevné součástky: dát uvařenou zeleninu okapat na c.; ob. mít hlavu, paměť jako c. (děravou) být zapomnětlivý; zast. nabrat c-em (Wint.) mít neúspěch, nepochodit; zdrob. cedníček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách)