chytrák, -a m. (6. mn. -cích) (chytračka, -y ž.) chytrý člověk; filuta (op. hlupák); často hanl. lstivě chytrý, vychytralý člověk: na světě jsou ch-ci i hlupáci; i ch. se spálí; iron. ty jsi ch.! hlupák; byl ch. liškou podšitý; → expr. zdrob. chytráček, -čka m. (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích)