ctitel, -e m. (ctitelka, -y, poněk. zast. ctitelkyně, -ě ž.) kdo ctí, má rád, váží si někoho, něčeho, uctívatel, milovník, zbožňovatel: c. Smetany; c. umění; c. básníka; c. žen; c-é kalicha a meče (Kub.) vyznavači; ta dívka má mnoho c-ů mnoho mužů se uchází o její přízeň; c-ka starých pověstí; Vaše c-kyně (Něm.); expr. c. buchet a koláčů