cucák, -a m. (6. mn. -cích) ob. kdo cucá mateřské mléko (kojenec lidský i zvířecí); zprav. hanl. nedospělý, nezkušený člověk: kluk už by mohl mít rozum, není to přece žádný c.; co si dovoluje, c.?; před dvaceti lety jsme byli ještě úplní c-ci; expr. zdrob. *cucáček, -čka m.; cucák, -u m. ob. expr. dětské šidítko; dudlík, cumel: dala dítěti c. a hned spalo; expr. zdrob. cucáček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách): láhev mléka s c-em