děd, -a m. (1. mn. -ové) 1. otec jednoho z rodičů: d. a bába 2. kniž. (zprav. jen mn. dědové) předek: jazyk, odkaz našich dědů 3. kniž. stařec, kmet: vetchý d., pohád. d. Vševěd 4. hist. (u pohanských předků) domácí bůžek; dědek: obrazy dědů (Jir.); zdrob. k 1, 3 dědeček v. t., k 1-4 dědek v. t.; expr. zdrob. k 1, 3 dědoušek, -ška (mn. 1. -škové, -šci, 6. -šcích) (*dědík, -a) m.; nář. dědáček, -čka, dědánek, -nka m.