děj, -e m. 1. co se děje (událo nebo udá); dění, proces, událost, příběh: d. následuje za dějem; líčení dějů; d. v přírodě; fyzikální, chemický d.; liter. umělecké ztvárnění životního příběhu n. souhrnu událostí, jež tvoří podklad literárního díla: d. dramatu; jaz. d., slovesný d. obecný význam sloves jako slovního druhu zahrnující činnost, stav a změnu stavu 2. (zprav. mn.) dějiny: sepsat děje rodu; děje lidstva