dědek, -dka m. (mn. 1. -dkové, -dci, 6. -dcích) 1. zast. a expr. děd, dědeček (ve význ. 1): tvůj táta i d.; d. a bába †2. (zprav. mn. dědkové) předek, děd: už naši dědkové... 3. hanl. starý n. starší muž vůbec; stařec: proti tobě jsem d.; protivný, plesnivý d.; náš starý neboli d. (přezdívka představenému) 4. hist. (u pohanských předků) domácí bůžek; děd: postavil (praotec Čech) na zemi dědky, jež v bělostném rouše nesli z prvotní vlasti (Jir.) 5. tech. slang. poříznice