dobrodruh, -a m. (mn. 1. -zi, -hové, 6. -zích) (dobrodružka, -y ž.) ten, kdo vyhledává nebezpečné n. vzrušující činy; lehkovážný člověk: zlatokopové a d-zi; váleční d-zi; hazardér, lenoch a d. beze cti; dobrodružný příd. k dobrodruh, k dobrodružství: d. král: d-á povaha; d-á příhoda, četba; mít d-é osudy; přísl. dobrodružně; podst. dobrodružnost, -i ž.; dobrodružství, -i s. zajímavá, vzrušující příhoda skrývající nebezpečí; neobyčejný, často neuvážený čin: d. lovců divokých zvířat; válečná d.; milostná d.; pouštět se do d.; expr. zdrob. dobrodružstvíčko, -a s. (6. mn. -ách)