dokončiti dok. (3. mn. -í) (co) dovést ke konci; ukončit, skončit: d. vypravování, práci, studie; d. spis; d. školu vychodit; d. dvacátý rok dovršit; — *dokončiti se dok. skončit se: koncert se dokončil pozdě večer; — ned. dokončovati, dokončovati se, dokončívati, dokončívati se