dostatečný příd. dostačující, postačující, uspokojivý: d-á výživa dětí; d. počet něčeho; škol. d. prospěch předposlední stupeň ve školní klasifikaci; — zpodst. dostatečná, -é ž. škol. známka předposledního stupně ve školní klasifikaci; → přísl. dostatečně: d. známý; → podst. dostatečnost, -i ž.: d. osvětlení