externí příd. (z lat.) jsoucí mimo něj. celek, s ním jen volně spjatý; vnější (op. interní): e. spolupracovník; e. redakce časopisu; škol. e. studium jedna z forem mimořádného studia, prováděná bez školní docházky, bez navštěvování přednášek a cvičení; e. žák, posluchač; e. aspirantura kterou aspirant absolvuje při svém zaměstnání; → přísl. externě: e. spolupracovat; e. studovat