fík, -u m. (6. mn. -cích) (z lat.) 1. dužnaté, sladké ovoce fíkovníku: věnec sušených fíků; švestky sladké jako fíky; zř. to je mi f. (zprav. fuk) jedno: být jako f. zdravý 2. fíkovník: rostly tam oleandry a fíky (Arb.) †3. pohrdavý posunek palcem vstrčeným mezi prsty: ukazovat nepřátelům f. (Šal.); zdrob. *fíček, -čku m.