húlava, -y ž. (ze sloven.) 1. meteor. prudké nárazy větru někdy doprovázené přeháňkami 2. nář. též hulava mračno, přeháňka, přeháňkové počasí: v údolí se válely h-y mlh (A. Mrš.): (byl přepaden) vírnou h-ou (Rón)