heretik [-ty-], -a m. (mn. 1. -kové, -ci, 6. -cích) (z řec.) kacíř, bludař (odporující zvláště církevnímu učení): tvrdohlavý h.; potrestat h-a; muslimští h-ové; heretický příd.: h-é učení; přísl. hereticky: h. mluvit