hmat, -u m. (6. j. -u) 1. smysl, kterým se vnímá dotyk; uvědomování si jakosti povrchu a teploty předmětů tím, že se jich dotýkáme pokožkou, nejč. prstů: h. je jeden z pěti základních smyslů; ústrojí hmatu; mít jemný, dobrý h.; mít h. v prstech; h. slepce; pomocí hmatu si utvořit obraz předmětu; dělat něco po hmatu 2. hmátnutí, uchopení, sáhnutí: jediným hmatem vytrhnout list z ruky; jistým hmatem vytáhnout dopis; těl. úchop n. dotyk nářadí rukou; hud. přitisknutí klapky n. uzavření dírky dechového nástroje prstem n. přitisknutí struny prstem k hmatníku; v. též chmat