hrozba, -y ž. (2. mn. -zeb) 1. slib něčeho zlého, nepříjemného, jednání nahánějící strach, hrůzu; to, co budí hrůzu; výhrůžka, pohrůžka: vyslovit hrozbu; nic nedat na hrozby; nebát se hrozeb; vzdorovat hrozbám 2. příliš veliká, hrozivá (časová) blízkost něčeho nepříjemného, zlého, strašného, co budí hrůzu: h. války; h. nezaměstnanosti