jalový příd. 1. neplodný, neoplodněný, planý: j-á kráva; j-é manželství (expr.) bez dětí; j. květ bezpohlavný, neplodný, hluchý; j-é obilí, klasy neobsahující obilná zrna, hluché (zeměd.); ♦ ob. expr. chtít, dostat, dovést vymámit z j-é krávy tele žádat, provést, dokázat něco obtížného, nemožného; bot. sveřep j.; lipnice j-á 2. bezobsažný, prázdný, planý, hluchý; zbytečný, marný: j. život; j-á fráze; j-é řeči; j. slib, vtip; j-á diskuse; – j. poplach; j. hněv; pokřik se strhl na jalovo (Jir.) zbytečně, nadarmo; j-á řeka (řidč.) v které nejsou ryby; j. potok; j-á strouha odvádějící přebytečnou vodu (nepotřebnou k pohonu mlýna ap.); j-é jídlo málo vydatné, nemastné; nář. j-á polévka (Kosm.) nemastná, suchá; tech. j-á energie spotřebovaná bez užitku; elektr. j. proud kt. následkem fázového posuvu vzhledem k napětí nekoná práci; j. výkon součin napětí a jalového proudu; j. odpor reaktance; geol., horn. j-á hornina hluchá, jalovina, hlušina; j-á žíla, vrstva neobsahující užitkovou horninu; → přísl. jalově: j. žít, mluvit; j. po něčem sáhnout (Čap.-Ch.) nadarmo, do prázdna; → podst. jalovost, -i ž.: j. krav; – j. řeči, přednášky; j. dramatu; vyprávět j-i hlouposti, nejapnosti