kámen, kamene (j. 3. -i, -u, 6. -i, -u, řidč. -ě) (zast. bás. kam, -u) m. 1. hornina n. její kus: lámat k.; házet k-em; chléb tvrdý jako k.; k. mudrců (řidč. moudrosti) cíl alchymistů, pralátka všech věcí; hodit po někom k-em, přen. bibl. odsoudit, zavrhnout ho; obrátit se v k. zkamenět, přen. ustrnout (nad něčím); odvalit někomu k. z cesty, přen. odklidit něj. překážku vůbec; stojí jako k. nehybně; tvář jako z k-e nehybná; mlčí jako k. tvrdošíjně; vzlykal, že by kamenem pohnul usedavě; musel by být z kamene, aby ho nelitoval necitelný, tvrdý; k. by se nad ním ustrnul je hodný soucitu, politování; přen. uvázat si k. na krk vzít na sebe velkou starost; k. mi spadl ze srdce ulevilo se mi; co by k-em dohodil blízko; zmizel, jako by k. do vody hodil beze stopy; kdo do tebe k-em, ty do něho chlebem odplácej zlé dobrým; zaseté sémě nepadlo na k. (zast. kniž.) práce nebyla marná; padla, trefila, přišla kosa na k. narazilo se na ostrý odpor n. na stejně zdatného protivníka; k. úrazu příčina neúspěchu, zdroj obtíží, nesnází 2. kus horniny k jistému účelu upravený: stavební k.; dlažební k.; náhrobní k. pomník; mlýnský k. žernov; obtahovací k. brousek; křesací k. pazourek; drahé kameny drahokamy; pamětní k. deska; základní k. (k něčemu n. něčeho) slavnostně položený před stavbou (význačných budov); přen. základní, úhelný k. hlavní opora, základ; budovat něco k. ke k-i postupně, pečlivě, vytrvale; nenechat k. na k-i úplně něco zničit; odb. zkušební, prubířský k. odrůda křemene ke zkoušení drahých kovů, lydit, přen. měřítko znalostí, vědomostí, schopností; miner. nádobový k. odrůda mastku užívaná k výrobě ohnivzdorných nádob, krupník (tech.); řem. ložisko v hodinkách (z rubínu, achátu) 3. usazenina z kamene n. kámen připomínající (zvl. tvrdostí): kotelní k. usazenina (v nádobách) z tvrdé vody při odpařování; litografický k. usazená hornina patřící mezi slíny, užívaná v litografii k reprodukci; med. zubní k., žlučový, močový, ledvinový k. (čast. kamínek) nerostná usazenina v těle (působící často onemocnění) 4. věc něčím kámen připomínající, např. kotouček, jímž se hraje při hře v dámu, n. šachová figurka: bílé, černé k-y; stroj. hranolovitá součást pohybující se ve vedení, jednoduché smýkadlo, smýkátko, klouzátko; zdrob. kamínek, kamíneček, kamének, kaméneček v. t.; v. též kameníček a kamýček