kněz, -e m. (5. j. -zi, zast. -že, mn. 1., 2., 5. -ží, 3. -žím, 4. -ze, 6. -žích, 7. -žími) 1. kdo je ve službě někt. vyznání pověřen konáním náboženských obřadů: pohanští kněží; světský, řádový k. duchovní; nejvyšší k. papež; ob. jít na kněze studovat bohosloví; přen. zast. kniž. hlasatel, obhájce ideje, zvl. básník: k. svobody; k. nové ideje; k. dvakrát nekáže nebudu to opakovat †2. kníže, panovník: Václav, k. český (Tomek); veliký k. velkokníže; zdrob., zprav. expr. †kněžek, -žka (Jir.), *kněžík, -a (Baar), *kněžíček, -čka (Baar) m.