knuta, -y ž. (*knut, -u m., Zey., Bezr.) (z rus. driv. skand.) karabáč: řemínková k.; přen. expr. krutovláda: k. fašistických diktatur; práskat knutou nad někým krutě mu vládnout; žít pod něčí knutou nesvobodně; knutový příd.: k-é rány (Havl.)