kolmý příd. 1. (k čemu; na co) svírající s něčím pravý úhel: přímka k-á k dané rovině; přímky na sebe k-é; mat. k. hranol jehož pobočné hrany jsou kolmé k rovině podstavy 2. svislý: k-é stěny skalní; → přísl. kolmo (*kolmě, Lier); → podst. kolmost, -i ž.