kositi ned. (3. mn. -í, podst. -sení) 1. (co) sekat kosou; síci: k. trávu kosou; k. obilí strojem, kosené pole 2. kniž. (koho, co) porážet, zabíjet, usmrcovat: pušky kosily oběti; epidemie kosily obyvatelstvo po tisících 3. (co) šikmo, kose seřezávat ap.: řem. k. usně *4. ve spoj. kosit oči, pohled (Šrám.) dívat se úkosem ○ předp. do-, na-, po-, pod-, s-, vy-, z-; nás. kosívati (o) bez předp.