kriminál, -u m. (6. j. -e) (z lat.) 1. ob., často expr. žalář, vězení: být zavřen, sedět v k-e; dostat se do k-u; gestapácké k-y; ten patří do k-u; je zralý pro k.; na to je k.!; to páchne k-em je trestné †2. soud: žalovat u k-u (Třeb.); → expr. zdrob. kriminálek, -lku m. (6. mn. -lcích): vlídný k. (Olb.); — *kriminálský příd. k 1: k-á strava (Šmil.); přen. ob. expr. k-ý vrata (K. Čap.) zlořečená