kruchý příd. zř. lámavý, drobivý; křehký: k-é uhlí; k. štěrk; k-á půda (K. Čap.); k. chléb (Hol.) tvrdý, okoralý; miner. rozstřikující se při nárazu v kousky: k. nerost, kov; podst. kruchost, -i ž.