Kyklop, -a m. (1. mn. -ové) (v řec. mytol.) jeden ze tří obrů s jediným okem uprostřed čela, znalých kovářské a stavitelské práce; (u Homéra) obr lidožrout chovající ovce a kozy, Polyfémos; — kyklop, -a m. expr. silák, obr; kyklopský, řidč. kyklopický příd. ke Kyklop: přen. kniž. obrovský: k-ské stavby starověké stavby z nepravidelných balvanů (vystavěné podle řec. mytol. Kyklopy); k-ská postava; k-ská práce; k-ické kladivo (Ner.) obrovité, masívní; stav. k-ské zdivo z velkých, jen hrubě opracovaných kusů lomového kamene; → přísl. kyklopsky, řidč. kyklopicky: k. nakupit