lad, -u m. (6. j. -u) 1. (běžné jen ve spoj. s předl. bez) soulad, pořádek, harmonie (op. nelad): obrazce čar beze všeho ladu; (v domácnosti, v místnosti, na stole všechno) bez ladu a skladu neurovnané, jedno přes druhé, páté přes deváté 2. kniž. půvab, lepost, ladnost: v postavě dívky bylo plno ladu; l. a kouzlo básnického díla