lak, -u m. (6. mn. -cích) (z něm. driv. ind.) nátěrová hmota vyrobená z přírodní n. umělé pryskyřice, sloužící k ochraně předmětů a k zlepšení jejich vzhledu: lihový l. na podlahu; přen. lesklý l. civilizace; tech. asfaltový, celulózový, syntetický l.; vypalovací, izolační l.; řidč. hovor. střevíce z laku lakované kůže; malý stolek z laku (Zey.) lakovaného dřeva; lakový příd.: l. nátěr; l-é střevíce vyrobené z lakované kůže; → přísl. lakově: l. se lesknout