logika, -y ž. (z řec.) 1. věda o zákonech správného myšlení: formální l.; – dialektická l. věda o pochopení základních kategorií světa a myšlení z hlediska dialektického materialismu 2. zákonité vyplývání následující věci z věci předcházející; logičnost, zákonitost: l. dějin, vývoje 3. praktické používání zákonů správného myšlení (i bez jejich teoretické znalosti): vnitřní l. argumentace; mít špatnou l-u; iron. ženská l. způsob myšlení typický pro ženy 4. název prvního ročníku někdejší filosofie (ve význ. 5): chodil do l-y (Jir.); logický v. t.