máti (zast. a bás. máť, †mátě, Pal., Wint.), -i, zast. mateře ž. (j. 3., 4., 5., 6. -i, 7. -í, zast. 3., 6. mateři, 4. máť, máteř, 7. mateří) matka (hovor. ve význ. 1, 2, kniž. ve význ. 4, 5): co se nás m. nanapomínala; otec a máť nevěsty (Havl.); kniž. naše babička byla mátí všem; Praha, milovaná m. měst; Moravěnko, milá m. (píseň); rozlomit máť naši zemi (Hora); zahálka je mateří všech nepravostí (pořek.); příd. přivl. †mateřin: m-a láska (Krásn.); dcera m-a (Erb.)