místo, -a s. (6. j. -ě) 1. část prostoru, na kterém něco je, leží, koná se n. kde může něco být, ležet konat se; prostor, kt. někdo zaujímá, kt. je nějak určen, k něčemu se hodí: dát něco na jiné m.; všecko je na svém místě; není tu kouska volného místa; chodit z místa na m.; m. pobytu; udělejte m.!; zabírat m.; stát na jednom místě; dorazit včas na m. neštěstí; přistihnout na místě činu; nemohu (se pohnout) z místa, přen. pokračovat v urč. záležitosti; mít málo místa; poplatek z místa; stavební m.; první místa v divadle sedadla; bylo vyprodáno do posledního místa (čast. místečka); přijměte m., vezměte m. (nespr. podle něm.) posaďte se; dojít, dostat se na určené m.; být na místě u cíle; dát, uložit (něco) na m. kam to náleží; potrestat na místě ihned; zde není m. pro dlouhé výklady nejsou vhodné; ohledy tu nejsou na místě vhodné; to nemá v kritice místa nepatří tam; je na svém místě hodí se k tomu, může uplatnit své schopnosti; nebude od místa, řeknu-li... (zast.) nevhod; mít srdce na pravém místě být lidský, citlivý; mít hlavu na pravém místě být chytrý, bystrý; na tvém místě bych tam šel lépe být tebou; v. též odmísta, namístě, namísto; těl. poskok, obrat na místě; geom. geometrické m. bodů množina bodů vyhovujících daným podmínkám; pošt. odevzdací m. na něž třeba dodat poštovní zásilku; jaz. m. artikulace; příslovce, příslovečné určení místa; práv. m. splatnosti; platební m.; m. plnění 2. osada, obec, město: výletní, lázeňské m.; m. pobytu; m. působení působiště; m. určení (poštovní zásilky, dopravního zboží ap.) 3. zast. ob. hospodářské zajištění, živnost, hospodářství ap.: vdala se do pěkného místa; je majitelem pěkného místa 4. část, díl: poškozené m. na šatech; při vyprávění zamlčel některá choulostivá místa; citovat některá místa knihy; o tom na uvedeném místě 5. postavení v něj. řadě; pořadí: umístit se na prvním místě; dát na první m. v ternu; to se musí rozhodnout na prvním místě především; mat. pořadí číslice v čísle; desetinné m. 6. zprav. mn. úřední činitel; instance: na pokyn vyšších míst; odpovědná místa 7. služební zaměstnání, povolání, postavení, funkce, úřad ap.: pracovní, služební m.; m. u pošty; mít dobré m.; hledat si m.; být bez místa; zastávat vedoucí m.; systemizované m.; nespr. (podle něm.) dát m. (čemu) vyhovět: dát m. stížnosti, žádosti; zdrob. (často expr.) místečko, -a s. (6. mn. -ách): představení bylo vyprodáno do posledního m-a; teplé m. pohodlné, ne příliš namáhavé životní postavení; *místko, -a s. (Něm.)