magický příd. (z řec.) 1. čarodějný, kouzelný, čarodějnický, kouzelnický: m-á formule; m-é zaříkadlo; m-é umění; m-á hůlka; m-á laterna laterna magika; mat. m. čtverec číselné schéma ve tvaru čtverce, v němž si součty čísel v řadách, sloupcích i v úhlopříčkách jsou rovny 2. eskamotérský, kejklířský: představení akrobatická a m-á; m. kroužek 3. čarovný, tajemný, tajuplný, neodolatelný, zázračný: m-á síla osobnosti; m. vliv; m-é slovo; m-é kouzlo lásky 4. elektr. m-é oko ukazatel ladění u rozhlasového přijímače; ladicí kříž; přísl. magicky: m. působit; m. ozářená postava; podst. magičnost, -i ž.: m. bytosti, slova, divadla