materiál, -u m. (6. j. -u, -e) (z lat. zákl.) 1. látka, surovina (též jednoduchý výrobek), z níž se něco vyrábí: vlna je výborný m. na svetry; být z dobrého m-u; cihly, kámen a jiný stavební materiál; úspora m-u; zkoušky m-u 2. jednotlivosti sloužící jako prostředek k uskutečnění něčeho; (někdy též mn. materiály) podklad, pramen, pomůcka (něj. činnosti, např. vědecké práce ap.): výroba válečného m-u zbraní atd.; studium klinického m-u; excerpční m. pro slovník; prostudovat dostupný m. k dějinám hnutí; m-y pro školení; soudní m. proti obžalovanému; dokumentární, usvědčující, průkazný m.; listinný m.; propagační m.; expr. zdrob. *materiálek, -lku m. (R. právo); materiálový příd.: m-é středisko podniku; využití m-ch a pracovních zdrojů; m-é spotřební normy; m-á přesila nepřítele; m-á (vědecká) práce založená na rozboru materiálu a přinášející jeho zobecnění; úč. m-é náklady, zásoby, m-á režie; přísl. materiálově: zboží m. nezávadné; m. odlišné výrobky; m. zajistit, vybavit závod, pracoviště