monolog, -u m. (6. mn. -zích) řeč se sebou samým, k sobě samému; projev, promluva jednoho mluvčího (bez střídání s druhým mluvčím); samomluva (op. dialog): divadelní m-y; lyrický m.; vést m.; monologický (*-logový) příd.: m. projev; m-á forma; písně m-ového rázu (Z. Nej.); → podst. monologičnost, -i ž. monologický ráz, způsob: m. jazykového projevu; m. lyriky