mrtvý příd. (v přísudku a v doplňku jm. tvary mrtev, -tva, -tvo) 1. kt. zemřel, zbavený života; zemřelý (op. živý): m. stařec; m-é tělo; být mrtev; rodiče jsou m-i; přen. m. cit; m-á vzpomínka zašlá; m-é město Pompeje; m-é slovo neživé, zastaralé; nedá pokoj živému m-ému nikomu, ničemu; je pro mne mrtev neexistuje pro mne; jaz. m. jazyk který přestal být dorozumívacím prostředkem určitého etnického celku, jemuž patřil (např. latina) (op. živý); práv. prohlášení za m-ého soudní výrok, podle něhož se o nezvěstné osobě předpokládá, že zemřela; ekon. m-á práce vtělená (ve společenské výrobě) do výrobku, zkrystalizovaná, zvěcněná; zbož. m-á váha zabitého dobytčete (op. živá); žel. m-á váha podíl vlastní váhy vozu připadající na jednoho cestujícího 2. nemající v sobě život; neživý; prostý živých bytostí, lidí, prostý všeho ruchu atp.; pustý, prázdný, opuštěný: m. kámen; m-é dřevo pařezů; m. inventář (v hospodářství) stroje, nářadí, vozy ap. (op. živý); – m. dům; m-á ulice, poušť; m-é město; zeměp. M-é moře 3. jsoucí bez pohybu, nesvědčící o životě; nehybný: m-á voda stojatá, stagnující; (v pohádkách) na rozdíl od živé vody ta, která sceluje rozsekané tělo; m-é rameno řeky jímž voda neprotéká; opuštěné n. uměle oddělené; m. bod, m-á poloha místo přechodné nehybnosti některé části mechanismu, zvl. při změně směru pohybu, přen. chvíle, kdy ustane něj. děj; jednání uvízlo na m-ém bodě; m-á sezóna (v divadle, ve sportu ap.) kdy se nic významného neděje; m. klid, m-é ticho; geol. m. přesyp, m-á duna dále nerostoucí 4. neposkytující prospěch, nemající účinek; neužitečný, neplodný, neúčinný: m-é umění; m-á kultura; m-á litera; m-é slovo; m-á čísla zbytečných statistik; technika bez lidí je m-á; tech. m. chod, běh (stroje, zařízení, šroubu atd.) kdy stroj,... nevykonává produktivní práci, jalový, jdoucí naprázdno; ekon. m. kapitál, m-é zboží (v kapit.) nedávající výtěžek, neproduktivní; zeměd. m-á půda neplodná; hist. m-á ruka (za feudalismu) označení církve jako vlastníka nemovitostí, které tak byly vyloučeny z právního obchodu; sport. m. závod, běh v němž se nerozhodlo o vítězi, neboť dva n. více závodníků dosáhlo stejného výsledku 5. netečný, lhostejný, apatický: m. pro krásu, pro umění; řekl m-m hlasem...; zpodst. mrtvo, -a s. kniž. naprostý nedostatek života: m. pouště; polední m.; v tichu a mrtvu liduprázdného náměstí; přen. nedostatek činnosti, nečinnost: m. naší kultury za války; duševní m. (Z. Nej.); zpodst. mrtvý, -ého m. zemřelý člověk; nebožtík, umrlec: pochovat m-ého; velcí mrtví našeho národa; říše mrtvých; vstát z mrtvých; ty m. lež a nevstávej (Erb.); o mrtvých (se má mluvit) jen dobře; vzbudil by m-ého (z hrobu) dělá velký hluk; přísl. mrtvě: m. narozené dítě; nechávat kapitál m. ležet (Něm.) neužitečně; dívat se m. nehybně, lhostejně, netečně; mrtvo: je dusno až m.; m. jako před bouří; podst. mrtvost, -i ž.