Nalezeno 70 heslových statí.

beznárodní

příd. jsoucí bez národnosti; neuznávající národnost; nenárodní; kosmopolitní: b. kultura; b. patrici…

*beznárodovectví

, s., *beznárodovost, -i ž. neuznávání národnosti, kosmopolitismus: boj proti b-i (Tvorba)

celonárodní

příd.: c. instituce; c. hnutí, význam; c. jazyk

cizonárodní

příd. pocházející od cizího národa: c. vliv, obyčej, útlak; c. vzdělanost; c. menšina

jednonárodní

příd. j. stát obývaný jedním národem

jinonárodní

příd.: j. kultura; j. menšina; j. kraje

mezinárodní

příd. 1. jsoucí, uskutečňovaný mezi národy n. státy; internacionální: m. styky, obchod; m. politika;…

mnohonárodní

(*mnohonárodný, Šaf.) příd.: m. stát obývaný příslušníky několika národů

mnohonárodnostní

příd.: m. stát obývaný příslušníky několika národností

nadnárodní

příd. jsoucí (svým významem, platností ap.) nad jednotlivými národy: n. společenství; n. měřítko, pl…

národ

, -a, zast. -u m. (6. j. -ě) 1. novodobé historicky vzniklé pevné společenství lidí, spojených spole…

národně

přísl. 1. z hlediska národního, co do národnosti: pohraničí Čech bývalo dříve n. nejvíce ohroženo; u…

národně-

první část složených příd. jm. spojující část druhou s významem slova národní jako s její vlastností…

-národněti

jen s předp.: z-

národní

příd. 1. vztahující se k novodobému národu (ve význ. 1) n. k dřívějšímu národu (ve význ. 2), k národ…

*národnický

příd. výlučně národní: Klopstock, zakladatel n-é poesie německé (Eisner)

*národnictví

, s. národní směr, vlastenectví, nacionalismus (op. kosmopolitismus): boje stoupenců n. proti lum…

*národník

, -a m. (6. mn. -cích) stoupenec národnictví (op. kosmopolita): boje n-ů a lumírovců

-národniti

jen s předp.: od-, z-

národnost

, -i ž. 1. společenství lidí vyznačující se někt. objektivními znaky národa (zejm. jazykem), ale ješ…

národnostní

příd. k národnost, k národ: n. princip; n. rovnoprávnost, třenice, útlak; n. boj o práva národů, nár…

-národňovati

jen s předp.: od-, z-

národo-

první část složených slov spojující část druhou s významem slova národ, a to 1. jako s jejím předmět…

národohospodář

, -e m. (národohospodářka, -y ž.) odborník v národním hospodářství; národohospodářský příd. vztahují…

národomil

, -a m. (1. mn. -ové) vlastenec (Havl., Koll.), †národomilý příd. vlastenecký (Havl.), †národomilstv…

národopis

, -u m. (6. j. -e, -u) nauka o vývoji, způsobu života a kultuře lidu urč. národa; etnografie; národo…

*národotvorný

příd. kniž. vytvářející národ: n. činitel; n-á schopnost, hodnota

národovláda

, -y ž. demokracie (Pal.)

národozpyt

, -u m. (6. j. -u) národopis; †národozpytec, -tce m. odborník v národozpytu; †národozpytný příd.

národovec

, -vce m. (národovkyně, ž., 2. mn. -yň, -yní) poněk. zast. vlastenec: horlivý, upřímný n.; někdy …

národovecký

příd. poněk. zast. k národovec; vlastenecký: n. duch našich buditelů; někdy hanl. n-é (politické) sl…

národovectví

, s. poněk. zast. vlastenectví: spor lásky a n. (Pražák); někdy hanl. přepjaté n. buržoazních pol…

národovost

, -i ž. 1. řidč. národní ráz, národnost: zkoumat n. umění *2. vlastenectví; nacionalismus: buržoasie…

*národovství

, s. vlastenectví (L. Zápot.)

*národový

příd. vztahující se k národu, týkající se národa, národní: historie n-ého hnutí (Ath.); podst. nár…

národství

, s. *1. národní cítění, vlastenectví, nacionalismus: svár lidství s n-m (Šal.) †2. národnost (Ša…

†národumilovný

příd. milující národ (Havl.)

nenárodní

příd. jiný než národní, odporující národnímu duchu; beznárodní, anacionální: n. umění; n. duch spole…

odnárodnělý

(*odnárodnilý Havl.) příd. takový, kt. byl odnárodněn n. se odnárodnil: o-é obyvatelstvo; o-á šlecht…

*odnárodněnec

, -nce m. odnárodnělý člověk, odrodilec (Šal.)

odnárodniti

(*odnárodněti) dok. (3. mn. -í) (koho, co) zbavit národního vědomí, vnutit někomu, něčemu cizí národ…

odnárodňovací

příd. týkající se odnárodňování, určený, sloužící k odnárodňování; denacionalizační: o. snahy; o. šk…

odnárodňovatel

, -e m. řidč. kdo odnárodňuje

odnárodňovati

ned. k odnárodniti: byly odnárodňovány celé kmeny; násilné odnárodňování; odnárodňovati se ned. k …

pranárod

, -a, zast. -u m. (6. j. -ě, -u) kniž. prvotní národ; etnický celek, národ, z kt. vzešla skupina pří…

pronárod

, -a, zast. -u m. (6. j. -ě, -u) 1. opovrhovaný, opomíjený národ: divé p-y (Zey.) †2. národ 2: nové …

-prostonárodněti

jen s předp.: zprostonárodněti

prostonárodní

příd. 1. vlastní širokým vrstvám národa, lidu, zvl. venkovského (za feudalismu), jím vytvářený, náro…

-prostonárodniti

, -prostonárodňovati jen s předp.: zprostonárodniti, zprostonárodňovati

protinárodní

příd. namířený proti (vlastnímu) národu, národním zájmům: p. politika; p. vláda

přenárodniti

dok. (3. mn. -í) řidč. (koho, co) převést na jinou národnost: p. přistěhovalce; přenárodniti se do…

přenárodňovati

, přenárodňovati se ned. řidč. k přenárodniti, přenárodniti se (Dyk aj.)

různonárodní

(*různonárodový Pal.) příd. řidč. mnohonárodní: r. stát obývaný příslušníky různých národů; podst.…

*snárodniti se

dok. (3. mn. -í) (s kým, čím) splynout (s národem): sotva byl by mohl (Samo) tak brzy s. se s Čechy

*sounárodovec

, -vce m. člen téhož národa (jako jiný člen): člověk (násilím odnárodněný) je zuřivější nad všecky s…

staronárodní

příd. starý národní, původní národní: s. kroj (Něm.); s. tanec slovácký (Herb.)

všenárodní

příd. 1. týkající se celého národa; celonárodní: v. protifašistická fronta; odkázat jmění v-m účelům…

zmezinárodnělý

příd. takový, kt. zmezinárodněl n. byl zmezinárodněn: z-á slova; z-é řeky

zmezinárodněti

dok. (3. mn. -ějí) stát se mezinárodním: termíny zmezinárodněly; ned. zmezinárodňovati

zmezinárodniti

dok. (3. mn. -í) (co) učinit mezinárodním; (z)internacionalizovat: z. velké toky, přístav; z. obchod

zmezinárodňovati

ned. 1. k zmezinárodniti: z. průplavy 2. k zmezinárodněti: lidový tanec zmezinárodňuje; slova zmezin…

znárodnělý

příd. 1. takový, kt. znárodněl: z-é výtvarné motivy; – z-á říkanka; z-á píseň zlidovělá *2. takový, …

znárodněti

dok. (3. mn. -ějí) 1. řidč. stát se národním, nabýt národního rázu: z. musí gymnastika, o národní hr…

znárodniti

dok. (3. mn. -í) 1. (co) učinit národním majetkem; nacionalizovat (dok., polit. ekon.): slang. (koho…

znárodňovací

příd. týkající se znárodňování, určený, sloužící k znárodňování: z. proces v průmyslové výrobě

znárodňovati

ned. 1. k znárodniti: znárodňování dolů, továren 2. k znárodněti: znárodňování umělých písní; znár…

†zprostonárodnělý

příd. takový, kt. zprostonárodněl, znárodnělý 1: z-á píseň (A. Nov.)

†zprostonárodněti

dok. (3. mn. -ějí) stát se prostonárodním, znárodnět 2: veliká část jeho písní zprostonárodněla (Hál…

†zprostonárodniti

dok. (3. mn. -í) (co) učinit prostonárodním: z. nauky (Pal.)

†zprostonárodňovati

ned. 1. k zprostonárodniti (Purkyně) 2. k zprostonárodněti