náběh, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -zích) 1. pokus o něco; počáteční úsilí: kolik nápadů a n-ů neuzrálo v čin!; nezdařený n.; slibné n-y; řidč. mít n. k opilství sklon; látka má n. do modra nádech; má n. k ješitnosti; n. k rýmě, chřipce; slang. (v organizaci výroby) zavádění: n. výroby; n. nové série 2. poněk. zast. a kniž. rozběh proti někomu n. něčemu (zprav. nepřátelský); nápor, nával n. soustředění síly n. energie; (dř. též) vojenský nápor, vojenské napadení: n. na překážky; – nepřátelský n.; – byl hned při prvním n-u těžce raněn; přen. kritické n-y proti naší literatuře nájezdy; n. vzteku, bezmoci; let. úhel n-u tvořený přímkou udávající směr vzdušného proudu a tětivou profilu křídla 3. mysl. množství, v jakém zvěř přibíhá lovci na dostřel: dobrý, špatný n. 4. tech. zkosená n. zaoblená část obrobku umožňující jeho snadnější nasazení, montáž ap.: n. díry pro čep; n. závitu šroubu; stav. pozvolné rozšíření nosného prvku, zprav. u podpory; včel. deska, po kt. včely vbíhají do úlu při usazování roje