náves, -vsi ž. (mn. 3. -ím, 6. -ích, 7. -emi) (†návsí, -í s., Něm., Herb.) prostranství uprostřed vsi: rybníček na návsi; ponocný vytruboval na návsi; měl v pokojíku prachu jako uprostřed návsí (Něm.); → expr. zdrob. návsíčko, -a s. (6. mn. -ách)