noc, -i ž. (mn. 1., 4. -i, 3. -ím, 6. -ích, 7. -emi) doba mezi západem a východem slunce, od setmění do rozednění (op. den): temná, jasná n.; spát, bdít po celou n.; mít bezesnou n.; dobrou n.!; dát, přát dobrou n.; každou n.; bílá n. severská; zůstat někde přes n. nocovat; kde budete na n.? spát; vypít něco na n. před spaním; svatební n. první noc manželů po svatbě; královna noci kaktus velkokvětý (bot.); zast. a nář. velká n. velikonoce; přen. kniž. temná n. obestřela jeho zrak navždy oslepl; pracovat od rána do noci, dnem i nocí, ve dne (i) v noci stále; to je (jako) den a n. velice rozdílné; udělat něco téměř přes n. najednou, znenadání; změnit se přes n.; tam dávají lišky dobrou n. je to daleko od lidí, měst ap.; v noci (čast. potmě) (je) každá kráva černá (pořek.) potmě nelze krásu, vlastnosti rozpoznat, nic rozlišit; hvězd. polární n. doba bez slunečního svitu, trvající na pólech půl roku (a střídající se s polárním dnem); nár. dlouhá n. slavnost přadlen a draček po skončení práce; círk. svatá n. štědrovečerní